Oblečení jako nutnost

Na českých vysokých školách nemáme žádné „dress codes“, jako je tomu například v USA, ale u studentů se i přesto dá vysledovat určitá pravidelnost výskytu některých oděvních prvků. Například na přírodovědu totiž proudí největší množství v Česku prodávaných pohorek, kristusek, termoprádla, kalhot Rejoyce (těmi se to na chodbách jen hemží), fleecových mikin Uax a termosek. Na chodbách nechybí ani ustřižené džíny jako kraťasy, batikované sukně, ale ani boty na podpatcích, vyžehlené košile a laptopy.

Jak vidí módu svých studujících kolegů 22letá Petra studující Biologii?

„Myslím, že naprostá většina studentů se obléká sportovně, pár lidí vyznává hippie styl. Jen málo děvčat je k vidění v elegantním - zřídka nosí podpatky, většinou "botasky". Sukně taky často k vidění nejsou. Co se týká kluků, většina si ponechává strniště, někteří dokonce plnovous a delší vlasy také nejsou výjimkou. Řekla bych, že dívky jsou spíš přírodnější, rozhodně žádný "barbíny", ale dbají o hygienu samozřejmě. Osobně proti nim nic nemám, řekla bych, že je každého věc, kolik času tráví před zrcadlem a rozhodně si nemyslím, že zevnějšek je odrazem charakteru. Občas na mě ale divně koukají, když jdu na zkoušku v šatech a podpatkách, to je pravda. I já jsem se po čase musela trochu přizpůsobit, například odstranit dlouhé nehty, které nejsou pro práci v laboratoři nejvhodnější.“

Politika na zelené zahrádce

Příroda je z největší části zahalená do různých odstínů zelené. Myslíte, že se stejné spektrum barev odráží i v politických názorech mladých lidech, kteří studují veškeré zákony přírody? Po třech letech studia mezi zdmi Přírodovědecké fakulty UK mohu s úlevou říct, že mezi lidmi je ulítlých zelených aktivistů jako šafránu. (Šafrán bělokvětý i šafrán karpatský roste v Čechách poskrovnu a řadí se u nás ke kriticky ohroženým druhům.)

Honza – student třetího ročníku Ochrany životního prostředí to vidí stejně jako já.

„Myslím, že když někdo studuje přírodovědu, nevolí automaticky zelené. To si ale nemyslí veřejnost, ani studenti jiných fakult, což souvisí s odsouzením studentů přírodovědy jakožto zelených mozků. Myslím, že je to spíš úplně naopak, a to díky tomu, co slyším od svých kolegů studentů. Rozhodně lze studenty přírodovědecké fakulty zahrnout do dalších entit vysokoškoláků, kteří volí pravici. Jen výjimečně se setkáváme s levičáky. Myslím si, že na PřF převládají v rámci pravice ODSáci, podpora zelených je ve srovnání s celorepublikovým průměrem jistě na vyšší úrovni, přesto nebude vyšší než u ODS. Poslední rok ale velmi promlouvá do celé věci i TOP 09, která je jakousi alternativou mezi zklamanými voliči ODS i SZ. Mezi tyto lidi počítám i sám sebe, ale netroufám si odhadnout, jak to mají jiní studenti a jestli podpora TOP 09 bude mezi vysokoškoláky obecně a mezi studenty PřF převyšovat ODS či SZ. Já v to doufám.“

Změní volby něco na stavu životního prostředi?

Přišli ke studiu, jako zhulený k houslím

Jaký je přístup studentů přírodovědy k samotnému studiu? Nemají až příliš zelený život, který je způsobeným nadměrným kouřením trávy? Ačkoli se pár takových jedinců na naší fakultě najde, většina studentů má ke studiu přístup, který se do „povznášejícího“ kouře rozhodně nezahaluje. Studenti přírodovědy jsou ve svých studijních postojích i postupech jako všichni ostatní.

Co si myslí Marek, šestadvacetiletý student oboru Hospodaření s přírodními zdroji?

„Já si myslím, že naše univerzita jen těží se svého jména a kvalita studia dlouhodobě stagnuje. Takže ani s úspěšností absolventů na celé UK to není žádná sláva oproti školám v Brně, Budějovicích nebo na ČVUT, kde investovali do materiálu a zkvalitnili výuku. Jinak si myslím, že na všech školách jsou flákači i lidi, co fakt makaj. Ale těch, co se flákaj, bude určitě víc. Podle mě je taky málo lidí, který jedou na známky, drtivá většina chce prostě jen prolézt – všechny spojuje jediný – udělat zkoušky. No a jinak myslím, že takový Práva, Medina nebo Ekonomka se hemží lidma, u nichž je vysoké procento pravděpodobnosti, že je k tomu studiu donutilo např. rodinný prostředí. Ale třebas na Přírodovědu nebo na některý obory na Hnojárně, Lesárně se hlásí lidi, který maj k tomu určitej vztah a zhruba tušej, co by tak chtěli. To je pak i vidět na prvních ročnících, kdy po pár měsících začnou samovolně lidi mizet, protože zjišťujou, že to asi fakt není to, co si mysleli.“

text: Eva Samšuková
foto: Tec Hofbauerová